Sluníčko začalo hned po ránu dost pálit a jeho paprsky probraly ze
spánku Harryho, který doteď klidně podřimoval na nepohodlném lehátku. Louis už
byl zatím vzhůru a jako každé ráno, trávil nějaký čas v koupelně. Zelenooký
chlapec se zvedl, protáhl své ztuhlé svaly a vešel zpět do jejich apartmá.
Uslyšel pobrukování a proud vody, který smýval pot z pokožky modrookého chlapce.
Pousmál se a zamířil ke stolečku u postele, na němž leželo jídlo, co mu Louis
včera přinesl. Sedl si a pustil se do toho. Nevadilo mu, že už to není ani
zdaleka teplé. Mezitím z koupelny vyšel Louis, oblečený do věcí, co včera
nakoupil.
„Jé, ty už jsi vzhůru, před chvíli jsi ještě spal,“ Harry jen zamával,
protože měl v puse hranolku, kterou se snažil co nejrychleji spolknout.
„Ahoj,“ Louis teď poznal veselejší hlas zelenoočka, takový, který
ještě neznal. „Promiň, že jsem tě vzbudil, nemůžu se toho snu zbavit.“
„Neomlouvej se,“ pozdvihl jeden koutek úst a šel si sednout
k Harrymu na postel. Natáhl se pro minerálku a napil se. „Dík,“ zazubil
se. „A nejez to, vždyť to je studený,“ vytrhl mu z ruky talíř a položil ho
na stůl.
„Nooo, fajn,“ natáhl se alespoň po dortíku a začal se jím ládovat.
„Chutná?“
„Takový jsem ještě neměl, je senzační,“palcem si utřel trochu
čokolády, která mu zůstala v koutku úst.
„Dneska vyrazíme nakoupit nějaké oblečení pro tebe, zatím ti půjčím
něco z toho, co jsem nakoupil včera, snad se ti něco zalíbí,“ natáhl ruku
po tašce a na postel vyskládal 3 trička, dvoje džíny, nějaké spodky a kecky.
Mezitím Harry položil prázdný talířek na stůl. „Vyber si, co chceš,“ řekl, zatímco si Harry
prohlížel jeden kousek oblečení po druhém. Do ruky vzal triko s pruhy, tmavě
modré džíny, jedny z boxerek od Calvina Kleina a Vansky, které byly stejně
jen jedny, takže ty si jiné vybrat nemohl.
„Vážně ti to nevadí?“ ujistil se, než zašel do koupelny.
„Nevadí,“ vřele se usmál Louis a čekal, než se Harry převlékne.
„Takže?“ vyšel z koupelny a usmíval se. Tričko se natisklo na jeho malé
svaly a džíny, které Louis koupil větší, než obvykle nosí, obepínaly jeho
dlouhé, rovné a dokonalé nohy. Staršímu chlapci dělalo problém, spustit
z něj oči. Teď ale nastal problém jiného rázu. To, co se začínalo dít
v jeho klíně, nebylo nejvhodnější. Přehodil svou pravou nohu přes tu
levou, aby to zakryl včas. ‚Nejsi na
kluky, Lou vzpamatuj se!‘. Polkl a snažil se zachovat klid.
„Wow, vypadáš dobře,“ pochválil ho s nejistým hlasem.
„Víš, chtěl jsem si s tebou promluvit. Ale vážně,“ Harry se
vyhoupl na postel vedle něj.
„Poslouchám,“ lišácky se usmál, přičemž svému novému příteli ukázal
dvě rovné řady perliček.
„Řekni mi důvod, proč tohle děláš. Upřímně. Lidi pro mě nikdy nedělali
takové věci, až na mého-„ musel zastavit sám sebe. Jeho obličej se zbarvil do
červena. Nemohl říct, že je gay. Bál se to říct a měl pro to moc dobrý důvod. A
navíc by Louimu nejspíš došlo, že kdykoliv se na něj podívá, není daleko od
toho, aby se mu podlomila kolena a on se zřítil ke své věrné kamarádce podlaze.
„Tvůj co?“ svraštil čelo Louis.
„No...kamarád...“ zalhal mladší chlapec. „Ale pak se všechno otočilo o
180° a všechno hezký bylo pryč. Vždyť z toho nebudeš nic mít. Pomůžeš mi a
dál? Nebudeš z toho mít nic jiného než prázdnější konto.“
„Co se stalo?“ naléhal starší.
„O to teď nejde. Snaž se mě pochopit. Proč tohle děláš?“ vyhýbal se
odpovědi mladík.
„Protože chci?“ nejistě odpověděl starší.
„Nelži.“
„Já nelžu,“ ohradil se.
„Nelži, vím, že lžeš,“ Harry se musel zasmát nad jejich hloupým
dohadováním se, ale chtěl vědět odpověď.
„A co když nevím odpověď?“
„A nevíš?“
„Ne,“ zakýval na náznak nesouhlasu. „Ale něco mi říká, že se tě mám
držet,“
„Mě?“
„Nikoho jiného tu nevidím, takže...asi jo?“ pousmál se, snažil se
trochu odlehčit situaci.
„A to je ten důvod?“
„Ne, důvod neznám. Ztratil jsem se v sobě,“
Žádné komentáře:
Okomentovat